včera, vlastně dnes v noci, jsme byly vyzvednout jitčiny rodiče na letišti, byli v turecku, jely jsme brzo, to je docela podstatné vzhledem k tomuto příběhu, parkování na letišti to je nechutně drahá záležitost, 15 minut zdarma a pak 30 minut za stovku!vyděrači, přijely jsme dřiv, podle mého očekávání, a tak jsem po těch 15 minutách přeparkovavala, pepán se přechlastal, teda já jsem ho přechlastala, a tak tak jsem dojela na to druhé parkovácí místo, a také mě to dost nasralo, to nasere každého, no a když jsme pak došli k pepanovi nechtěl jet, nastartovat to ano, ale jet ne! čím víc jsem turovala, tím rychlejí chcipal, všichni už, pochopitelně, seděli v autě, ta nervozita co byla z nich citit byla šílená, nakonec jsem to proturovala a jeli jsme, Dana si chtěla povídat, a já jsem chtěla aby byla zticha, dobře to dopadlo, ve 3 ráno jsme byly doma, daly si beafeetra a šly do postele, konec.