Rubas mrazu obchazi krajinu
Vkrada se do hloubky lesa
Prvni zmrazi spadane listi podzimu
Dal mezi stromy pokracuje jeho cesta

Les svazuje se stale vic do hloubky
Bezedny jako trychtyr
Pomalu kracim opadanou aleji
Zbidaceny, opusteny rytir

Jeho knihy jsou kura starych stromu
Denne obchazi kolem nastrazenych pasti
Mnohokrat je jeho bleda plet
Zbarvena rudou krvi

Ale skryta pod chomaci vlasu
a vousu - poustevnik

Tluste stromy, podmacene koreny
Mezi krovinami vidim chatrc
Prolamana okna, komin zboreny
Presto obydlena poustevnikem

Mlcky sedi, nechava do sebe vstoupit mraz
Vubec nic nevnima
Pusty, jak vetrem oslehany sraz
Nahle vsak Krista proklina:

"Ta bestie uz zcela strhla lid
Odvraceni od prirody, odvrhli vlacnost
Uz navzdy ztratili cit
Sum stromu, deste, vnimat prirodu"

Popadne nahle kus masa
Susene maso lesni zvere trha zubama
Zahalen do prirodnich caru
Vdechuje vitr, rubas mrazu